Třída KERAMIKA - školní družina ZŠ Olomučany

Školní družina v obci Olomučany s pracovním názvem „Keramika“ je hrdou sestrou sousední třídy "Sport". Vznikla v prostoru bývalé obecní knihovny a v přilehlém kabinetě personálu školy, aby kapacitně pojala rostoucí počet žáků.

Téma pro družinu prvňáčků a druháků jsme našli stejně jako u třídy Sport po krátké diskusi docela snadno. Nejdřív jsme pátrali v dějinách obce po přívětivých postavách a pověstech. Jenže historie Olomučan je poměrně dramatická, a tak mě napadlo připomenout výrobu, která obec nejvíce proslavila. V letech 1850 až 1905 fungovala ve vesnici keramická dílna, která vyráběla užitnou i dekorativní keramiku s charakteristickými motivy. Její talíře a džbány dodnes zdobí spoustu domácností nejen v blízkém okolí, ale bez nadsázky po celém světě. Keramika označená „Schütz Blansko“ se draží ve velkých aukčních síních za stovky dolarů.

Nad zpracováním tématu jsem hodně přemýšlela – cílem bylo navrhnout barevnou třídu, která bude odkazovat na syté šťavnaté barvy olomučanské keramiky a dětem nenásilně vštípí historii obce. Od počátku bylo jasné, že oslovím kluky Veselé, geniální malíře, aby mi myšlenku pomohli dotáhnout do konce s nadsázkou a současně lehkostí, která je jim vlastní.

Dominantou třídy je silueta zaniklé továrny na jíl, které se říkalo „Ve mlýnku“ – střecha a komín. Střechu konstrukčně jistí skříňka z OSB desek, která připomíná kachlová kamna - i kachle byly významnou součástí sortimentu továrny. Stejně jako ve vedlejší třídě jsem i tady vytvořila sezení v oknech, ale i na dlouhé lavici. Stěny třídy zdobí naddimenzované „talíře“ ve veselých barvách, které odkazují na konkrétní motivy historické keramiky.

V přilehlém bývalém kabinetu, který je vstupním prostorem do třídy Keramika, je nejen spousta úložného prostoru pro pomůcky, ale i plošina na válení a čtení opatřená kobercem. A nechybí ani matrace pro posezení a tabule na kreslení křídou, nad kterou visí obraz s typickým motivem jelenů na louce ve žlutozeleném provedení.

Věřím, že třída bude děti nenásilně vychovávat k lásce a hrdosti na dílo našich předků. A že třeba v některém dítku vzklíčí semínko výtvarna a touhy tvořit estetický prostor kolem nás.  Je třeba věnovat pozornost tomu, co vytváříme, protože prostředí zase na oplátku ovlivňuje naše životy.

Děkuji obci i škole, všem řemeslníkům a v této třídě zejména malířům, kteří se zásadně podepsali na estetice třídy.

Více takových projektů!