Tři slečny a jedna želva na 14 m2

Malý pokoj s velkým oknem pro tři velké holky nebyl ničím jiným než VELKOU dispoziční výzvou!

Sympatická rodina má se mnou z předchozích realizací již několikerou zkušenost a učí mě, jak se vypořádat s uložením mnoha věcí na malém prostoru. Máme za sebou panelákovou ložnici, tři pokoje na chalupě a teď přišel na řadu pokojík pro dcery, který byl bezkonkurenčně dispozičně nejsložitější.

Naším společným cílem bylo vytvořit místnost, do které se vejde skoro všechno, co tři holky (z nichž dvě jsou už dospělé) k životu potřebují. Zároveň však měl vzniknout pokoj, kde bude radost být – tedy žádné skladiště!

Zpracovala jsem tři dispoziční varianty. Vybraly jsme řešení, které poskytuje dostatek úložného prostoru, ale zároveň nechává odkrytou co největší možnou plochu podlahy. V návštěvníkovi to vyvolá dojem, že pokoj je větší a prostornější. Podmínkou bylo umístit tři lůžka, z nichž jedno má šířku matrace 140 cm pro občasnou návštěvu. Dále nesměly chybět dva psací stoly a skříň na visící oblečení pro nejmladší sestru. Samozřejmě doplnit spoustou skříněk na skládané oblečení a učení, a vejít se měla na léto i želva s akváriem.

Proč jen dva stoly a jedna skříň, když jsou holky tři? Maminka mi to přece jen trochu ulehčila: dvě starší slečny mají pro část oblečení vyčleněnu šatnu a nejstarší dcera má malý pracovní stůl u rodičů v ložnici.

Původní pokoj měl dvě stěny v bordó, starý nábytek v dekoru buku se spoustou otevřených skříněk a dřevěnou palandu doplněnou klasickým lůžkem z masivu. Prvním krokem bylo barevné a materiálové odlehčení prostoru. Bylo mi jasné, že s tmavými stěnami tady neuspěju, a že musím rodinu, která má ráda teplé barvy, přesvědčit, že i s bílou, pískovou a „šedodřevem“ bude místnost působit útulně. Holky přišly s požadavkem na žlutou a oranžovou, a ač to není moje obvyklá barevnost, přijala jsem. Oranžová skříň, drobné poličky a žlutá na malé ploše stěn pomohly převažující bílé a pískové na nábytku vytvořit místo, které dýchá babím létem.