Teplo rodinného krbu

Už jsem na těchto stránkách asi víckrát psala, jak se od strohosti pomalu přesouvám k útulnosti, a snažím se jemně přesvědčovat odborné okolí i sebe, že útulný interiér umí být vkusný a je nutnou protiváhou rychlému pracovnímu životu v šedých studených kancelářích.

Jednoduché monochromatické interiéry s rovnými liniemi a pečlivě vybranými dekoracemi, které máme nakoukané z časopisů, se krásně fotí. Je to stylové, čisté, nic neruší ten požitek… je to vlastně umělecké dílo k potěše oka. Dokonalý kousek pro galerii.

Pracuji jinak. Dělám interiéry pro konkrétní lidi, pro jejich každodenní běžné životy - většina z nás totiž doma normálně bydlí. To znamená, že odkládá hrnky, ponožky a deky, hledá časopisy a ovladače. Knihy nemá vyrovnané v knihovně podle barev přebalu ani podle velikosti.  V takových místech je mi dobře, a když přijdu na návštěvu, připadám si jako doma.

A dnes o takovém prostoru píšu – o příjemně zabydleném a léty cizelovaném domě, kde se skutečně žije. Jak jsem si vyslechla od majitelů, bylo tu už mnoho změn – v interiéru i venku. Například současný krb, geometricky velmi jednoduchý, je už třetí v pořadí. Klient se stavbou krbů profesně zabývá a doma zkouší za trpělivého dohledu ženy nové technologie.  Po mnoha víceméně nezdařilých pokusech na dvoře pozvali nakonec zahradní architektku a malý zatravněný prostor za domem obehnaný zdmi sousedů se změnil v půvabné místo, které láká v každé roční době.  Tahle paní architektka přesvědčila svým výkonem majitele, že se vyplatí oslovit někoho zvenčí, a vlastně mi ušlapala cestičku. Virtuálně děkuji a volám: více takových otevřených a osvícených klientů!

A tak jsme to vzali od podlahy! Zůstal jen ten zánovní krb a nedávno koupené židle z TONu se zeleným čalounem. Tato barva se nakonec stala v prostoru výrazným akcentem. Spojený obytný prostor dostal novou vinylovou plovoucí podlahu v dekoru venkovských prken a sádrokartonový podhled pro snazší rozmístění svítidel. Paní domu ráda vaří a užívá si praktické uspořádání nové kuchyně. Pod oknem jsme kvůli topení nechali otevřené skříňky – do místnosti jde teplo a hmota nábytku je příjemně odlehčená. Spoustu kuchyňských pomocníků jsme umístili za roletkou.

V kuchyni je i pracovní místo, kávový koutek ale hlavně nahřívaná lavice! K té mě inspirovali sami majitelé, když mi popisovali, jak si v zimě vestoje hřejí záda o sálající těleso krbu. Teď už si k tomu mohou sednout na originální kachle české výroby. Stejné kachle, ale tentokrát v úžasné zelené, jsou i v zádech linky.

Kolem krbu se prochází do jídelny a obývacího pokoje. Jídelní stůl je částečně zasunut pod horní desku skříněk, a když přijde návštěva, může posloužit třeba až deseti stolujícím. 

Potěšil mě i požadavek na velkou knihovnu a menší sedačku. Většinou to bývá naopak. Retro pohovku Herakles od značky Polstrin jsme koupili v QL interiéru a dopřáli jí opravdu originální kabátek. K ní si majitelé vybrali v Ikea křeslo Strandmon v příjemné žluté barvě. Televize je umístěna vedle krbu a domácí si tak mohou vybrat, zda budou sledovat fotbalový zápas nebo příjemně praskající polínka. Tapeta s jemným šedým vzorem ladí se sklem na skříňkách v jídelně.

Zastínění oken jsme řešili ve spolupráci s firmou Diamond Design. Pod kuchyňským oknem je frekventovaná chodník, a tak jsme pro denní stínění využili praktické plissé. Paní domu nikdo nekouká pod ruce, ale když se stáhne roletka dolů, jde horní částí okna dostatek světla. Noční stínění zajišťuje zelená římská roleta. V obývacím pokoji a jídelně má zastínění vzhledem k orientaci pokojů do zahrady spíše dekorační charakter. 

Pěknou tečkou za příjemnou realizací jsou obrazy, které interiéru a klientům na míru namaloval blanenský malíř Roman Kopecký. Jako inspirace mu sloužila krásná zahrada za okny.

Milým klientům patří můj velký dík za souznění a naslouchání. Pevně věřím, že si tuto harmonii budou užívat i ve společně vytvořeném životním prostoru.