Proměny jedné předsíně

REALIZACE:

Výroba nábytku: FAIN Interiér, Blansko 

Výmalba: Ondra Slouka

Fotografovala: Bára Grünwaldová 

Návrh a autorský dohled: Leona Fousková

2014


Když se v roce 2006 nastěhovali, byla po původních majitelích světle zelená, tak z ní udělali fialovou. A protože bylo pořízení bydlení vyčerpávající investicí, při návrhu vstupu do bytu se použilo to, co bylo – staré skříně Universal po babičce, kterým pomohla trocha barvy a invence. Fialová je po pár letech omrzela, a tak ji na stěnách nahradila kombinace šedohnědé a lomené bílé. Staré skříně a skříňky však postupně přestaly stačit – dětem rostly nožičky i ručičky, a rozměry jejich obuvi a oblečení už se blíží svrškům dospělých. A tak padlo rozhodnutí, že je třeba na vstup do bytu konečně zaměřit pozornost a dát mu to, co si zaslouží.

Výhodou prostoru bylo to, že první obyvatel bytu nechal už při stavbě posunout příčku – tak se sice o jeden metr zkrátil obývací pokoj, ale pro panelákovou předsíň byl tento jeden metr obrovským bonusem! Návštěvník nevstoupí do úzké dlouhé chodby, ale do menší haly, kde si i početnější návštěva důstojně svlékne kabát a zuje boty.  

Modrá je celoživotní láskou paní domu, zvláště její džínové, tyrkysové a šedomodré tóny, a tak dostala prostor na zdi. Podlaha po původních majitelích, poměrně kvalitní plovoucí lamino od Eggeru, zůstala a kvůli jejímu výraznému dekoru jsem nábytek navrhla v šedé a nově také v březové překližce. Nechala jsem ji natřít bílou lazurou tak, aby byla přiznaná její kresba, ale by se tento krásný materiál po čase nezbarvil do „chatové medové“ (= ta medová, kterou známe ze dřeva s otiskem času, co se tak často vyskytuje na chatách). Myslím, že překližka bude teď mým oblíbeným materiálem, zamilovala jsem se do její proužkované hrany.

Vpravo od vstupu byl připraven prostor o hloubce 60 cm na skříň, která je rozdělena na tři části. Dole jsou vysoké zásuvky na tašky, batohy, kabelky a velké svetry, nad nimi skříně na visící oblečení, v nástavcích je spousta místa na uložení sezónních věcí.

fotografkou Bárou jsme si pohrály se sedacím nábytkem – v reálu sice prostoru vévodí klubovka Cordoba od TONu oblečená do džínoviny, ale pro účely focení jsme jí přinesly i sestřičky v podobě židle 002 (taktéž TON) od designéra Jardy Juřici a také červený dětský sedák, který ladí s červeným rámem fotografie.

V rohu za klubovkou jsou dvě skříňky určené na ukládání bot. Aby prostor nebyl příliš zahlcen, je mezi nimi místo na dekorace, případně odložení klíčů. Spodní botník je opatřen zásuvkou, která pojme všechny kartáče, krémy na boty i náhradní tkaničky.

Vedle vstupu do bytu je věšáková stěna, kterou od zbytku chodby odděluje překližková deska – její účel není jen dekorativní, ale především praktický – při pohledu ke vstupu nejsou vidět visící bundy a kabáty, což prostor velmi zklidňuje. Jako věšák jsme si dopřáli větev od To či To, která mě moc baví, a doplnili ji praktickými sklopnými háčky z Ikea. Botníky Trones jsme oproti původnímu řešení rozšířili o tři nové černé kousky. Těch prostě není nikdy dost!

Stěny jsou dekorovány fotkami Báry Grünwaldové z kostela ve Svaté Kateřině, které mají pozitivní energii. Nad botníky Trones z Ikea visí koláž z tašek z výletu do Barcelony.

Výhodou nového řešení není jen lehkost a hravost, ale především velkorysý úložný prostor na boty, oblečení a tašky. Když je věci kam uložit, pořádek je hned. Rodina se tak může radovat z nové předsíně a máma se neděsí nenadálých návštěv – než přijedou výtahem, je uklizeno.