Muzeum Svitávky – příběh o historii, designu a respektu k místu

Ráda pracuji na projektech, které jsou mnohovrstevnaté a spojují v sobě estetiku i společenský přesah. A právě takové zadání mě potkalo v podobě návrhu interiéru Muzea Svitávky. Ačkoliv se muzeum nachází pouze v jedné místnosti nádherné vily zdejších slavných průmyslníků Löw-Beerů, mapuje historii území Svitávky od doby permu, přes středověké osídlení až po současnost.

Navrhnout muzeum není jen tak! To mi došlo po pár jednáních o obsahu expozice s vedením města a místními nadšenými historiky.  Jak vtěsnat historii starou stovky milionů let do jedné místnosti? Jak výstavní prostor uspořádat, aby pojal poměrně nesourodé exponáty a výsledek držel pohromadě? A v neposlední řadě – jak to svým „kolegům z dob minulých“ nezkazit?

Navrhovat v tak krásném baráku je prostě závazek!

Když vstoupíte do impozantní haly, spadne vám brada. To se stalo i fotografce Zuzce Šale, kterou jsem přizvala k fotografování místnosti s muzeem. Dlouho se nemohla odtrhnout od dechberoucího interiéru s mohutným dřevěným schodištěm, bohatým obložením stěn a ochozem s velkými vitrážovými okny, které do haly přinášejí okouzlující světelné hry. Spoušť cvakala a já si užívala pocitu výjimečnosti a nechala se zaplavit vděčností, že mohu být součástí díla.

Muzeum se nachází v rohovém pokoji členěném vysokými dveřmi a okny se zachovalým kováním. V čele pokoje je arkýř s dřevěným obložením v barvě slonové kosti. Zrestaurované původní parkety se lehce vlní a dodávají prostoru na autentičnosti. Na stěnách jsou nové omítky a výmalba, objekt je samozřejmě památkově chráněný, a tak jsem vymýšlela, jak s poměrně omezeným rozpočtem a s minimem zásahů do stěn vytvořit zajímavou expozici.

Využila jsem galerijní systém závěsných lišt, který umožňuje prezentovat exponáty flexibilně. Volně stojící nábytek z březové překližky ošetřené olejem je ve tvaru jednoduchých boxů krytých sklem. Přirozeně doplňuje prostor, plní výstavní funkci a nekonkuruje si s historickým nábytkem, který byl do expozice zapůjčen od místních občanů. Jediným zajímavým detailem jsou stavitelné zlaté nožky, které napravují nerovnosti podlahy.

Zlatá barva se objevuje v interiéru vily na architektonických prvcích, proto byla použita i v nově zpracovaném logu obce a samotné vily. Částečně z ní vychází i layout obrazových panelů komentujících expozici. Tyto panely měly za úkol sjednotit různorodé grafické vstupy: archivní fotografie, barevné i černobílé snímky, archeologické nákresy i krásné ilustrace malíře Libora Baláka. Autorem grafického konceptu je Roman Kopecký, se kterým se nám podařilo propojit vše do jednoho vizuálně i obsahově soudržného příběhu.

Malým odlehčením celého prostoru jsou starorůžové taburety se zlatým soklem. Nejsou drahé ani okázalé – mají přinést trochu nadhledu a hravosti. Zlatá na soklu je až „pouťová“, ale baví mě  – kontrastuje s elegancí celé vily a zároveň ji doplňuje. Starorůžová zase navazuje na odstín kamene původního krbu v kanceláři starostky, kde jsme loni instalovali jednací křesla ve stejné barvě. Taburety navíc poslouží i prakticky – třeba pro školní mládež, která v expozici může zhlédnout poutavé filmy o historii Svitávky.

Na projektu spolupracovali historici, grafici, truhlář i lidé z obce. A přesně tahle různorodost mě v mé práci nabíjí nejvíc – když se podaří propojit různé profese, zkušenosti i energie, aby vzniklo něco, co obohatí všechny.

Děkuji vedení Městyse Svitávky, zejména paní starostce Mirce Zoubkové a panu místostarostovi Radoslavu Hrudovi, za příležitost a těším se na další, kterou společně chystáme v příštím roce. Občanům městečka bude připomenuta historie spolků a osobností, které do dění v obci významně zasáhly.

Městys Svitávka sídlí v budově tzv. velké Löw-Beerovy vily ve Svitávce (1900 – 1902, stavitel Josef Nebehosteny). Vila stojí uprostřed nádherného parku a působí spíše jako honosný zámek s barokními a klasicistními prvky. O čtyři roky později byla postavena její mladší sestra tzv. malá vila (1906), která je v soukromém vlastnictví. V malé vile svého času pobývala slečna Gréta, později majitelka ikonické vily Tugendhat. Průmyslnická rodina Löw-Beerů zakoupila i jednu z nejslavnějších brněnských vil na ulici Drobného (1913), kterou nechala ve 30. letech 20. století zrekonstruovat.

Stranou zájmu milovníků architektury by svitávecká vila rozhodně zůstat neměla. Místní jsou na svůj architektonický poklad náležitě hrdí a s úctou se starají nejen o dům, ale i o odkaz rodiny původních majitelů.

Muzeum lze navštívit v otevírací době úřadu Městyse Svitávky po dohodě. Při návštěvě se vyplatí vyšplhat se na nedaleký kopec Hradisko, který se tyčí nad městečkem a skrývá v sobě mnoho staletí poutavé historie, jak se ostatně můžete dozvědět právě v expozici Muzea Svitávky.