Minimalistická ložnice s akcenty šedomodré

Na začátku musím přiznat, že tato ložnice je mojí srdeční záležitostí! Práce na návrhu byla díky souznění s majiteli velmi radostná, a tak přišel nápad jakoby sám od sebe.  V ložnici se objevuje moje oblíbené dřevo v kombinaci s lakovanými jednobarevnými povrchy, a na skle je šedomodrá, barva mého srdce. Na cestě k realizaci jsem potkala skvělého truhláře Jiřího Bělehrada, doporučeného majiteli domku, který můj návrh dotáhl k dokonalosti perfektně zpracovanými detaily. Realizaci jsme nafotily s Bárou Grünwaldovou, ženou, kterou znám sotva pár týdnů, ale jako bychom se hledaly už léta. Pokoj je také díky minimalistickému pojetí dokonalou kulisou pro vystavení moderního umění. Pro fotografování jsme vybraly obrazy a sochy brněnské výtvarnice Jany Jano. Ale nepředbíhejme…

Původně byla ložnice ve venkovském stylu, tolik oblíbeném v 90.tých letech – dvojlůžko s kovovým rámem, borovicová komoda, lampičky s textilními stínidly, závěs s poutky na kovové tyči  – prostě to chtělo změnu!

Venkov jsme nahradili minimalismem – jednoduchými liniemi, jemnými barvami, nepříliš výrazným akcentem šedomodré. Celým pokojem se jako modrá linka táhne obklad z podbarveného skla, který je vždy zespodu orámován do šeda namořenou dýhou a shora ohraničen lakovanou deskou v barvě slonové kosti.  Manželské lůžko je umístěno pod střešními okny, z každé strany je doplněno širokým nočním stolkem se zásuvkou a poličkou na knihy. Led diodové lampičky instalované na pelesti umožňují nastavit intenzitu světla dle potřeby a také v případě noční výpravy na toaletu představují orientační bod, který však neruší spící protějšek. Naproti lůžku je jednoduchá zásuvková sestava s televizí. Na ni navazuje toaletní stolek. Zeď je dekorována oblíbenou tapetou Challenger s jemným vzorem, kterou zručně nalepil Ondra Slouka.

Jako největší oříšek se zpočátku jevilo topné těleso pod šikminou, ale nakonec jsme si s tím společně poradili. Stalo se součástí pelesti postele a jen průduchy v desce prozrazují, co ukrývá. Také dveře v šikmině, původně dřevěné s výplněmi, byly nahrazeny posuvnými dveřmi z matného skla. Truhlář si pečlivě pohrál s obložkami stavebního otvoru i s celým systémem posuvných dveří. Skutečným skvostem jsou pro mě perfektně řešené detaily, například frézované úchytky na čílkách zásuvek, které celý návrh posunují o třídu výše. Stejně jako dveře jsou dílem zkušeného truhláře pana Bělehrada z Olešnice.

Paní domu zaujal v Ikea taburet z kravské kůže z kolekce Stockholm a do prostoru sedne jako ulitý. Na Vysočinu putoval až z Prahy, protože Brno mělo vyprodáno. Původně vybraná křesílka by zřejmě v místnosti zabírala příliš mnoho místa. Taburet je svěžím prvkem a dalším akcentem, který celý prostor osvěžuje. Doplnili jsme ho stejně vzorovanými polštářky.

Dárkem pro pána domu jsou nejen něžné akty jeho ženy, z nichž jeden jím vybraný visí na stěně vedle okna, ale i to, že už je hotovo! Realizace vyžadovala jeho součinnost a šikovné ruce, a protože se živí řemeslem, potřebuje doma odpočívat jinak než ruční prací. Doufám, že nový pokoj přinese oběma jeho uživatelům tu správnou relaxaci!

Hladký průběh spolupráce na návrhu a realizaci ložnice dokládá, jak moc je důležité, aby si designér a klient lidsky rozuměli. Obě strany pak hřeje dobrý pocit z výsledku a chuť pustit se společně do dalšího pokoje, kterým bude doupě syna Františka.