Domek mladé rodiny aneb když je práce radostí

Výjimka potvrzuje pravidlo! Opět došlo na okřídlené přísloví a v tomto případě k mé velké radosti. Jak píšu v záložce „Styl práce“, spolupráce na jedné místnosti zpravidla trvá šest měsíců. Společně s mladými manželi, kteří bydlí od října 2013 v nově postaveném domku, jsme toto pravidlo úspěšně porušili. Sešli jsme se poprvé na vánoční besídce v ateliéru, na jaře jsme realizovali ložnici, zádveří a jídelnu a koncem června se mohou dvě malé treperendy těšit na svoje nové pokojíčky.

Jak se to stalo? Míša, paní domu, má svoje jasné priority, a tak na moje návrhy a maily odpovídá většinou do druhého dne. A protože jsme na sebe dobře naladěny, i připomínky k návrhům byly minimální. Vzájemně jsme si dodávaly energii a mě práce moc bavila, protože jsem cítila, že má smysl a klienty moje návrhy těší.

Domek stojí mezi poli na konci cesty v malé vesnici nad Blanskem. Zvenku vypadá malý, ale zevnitř je nezvykle prostorný. Řešený je účelně a vkusně, prostě tak, jak to má být. Co mě příjemně překvapilo hned při první návštěvě, bylo umístění krbu. Krb je vlastně v chodbě pod schodištěm, lze se na něj dívat z jídelního stolu, ale z pohovky ne. Investoři nedbali na zažité klišé a udělali dobře. Krb je plně využívaný k vytápění domu, zásoby peletek jsou hned vedle v nice a obývací pokoj je uchráněn od prachu. Projektant prostě odvedl dobrou práci – předpokládám, že kromě erudice tvůrce hrál významnou roli i kvalitní dialog s klientem.

Mým úkolem bylo vyřešit úložný prostor v ložnici, doladit jídelní kout a navrhnout zádveří. Poté, co jsme si spolupráci osahali, přibyly ještě dva holčičí pokojíčky.

V ložnici byl vysoký trávově zelený koberec a lůžko z Jitony, o zbytek jsme se postarali s týmem. Zůstala bílá výmalba, přidali jsme tapetu se vzorem jemných šedobéžových vlnek. Prostorná šatní skříň pojme množství oblečení obou rodičů, prosvětlená nika celou masu skříně odlehčuje a poskytuje místo pro dekorace.  Naproti vstupním dveřím je sestava sloužící jako toaletní stolek kombinovaný se skříňkou na skládané oblečení a drobné prádlo. Jako princezna v růžovém zdobí tento koutek křeslo Merano od TONu, a k němu barevně sladěný stromek na šperky od Koziolu. 

Zádveří je moje oblíbené zadání - spousta přemýšlení, kam účelně uložit velké množství věcí tak, aby prostor nebyl příliš zaplněný nábytkem. K tomu nějaké to odlehčení ve formě dobrého nápadu a je to! Úložná sestava u venkovní zdi je připevněná na roštech, aby stěna mohla volně dýchat, pod lavicí se skrývá vývod na centrální vysavač. Je využit i prostor pod oknem – tady opět pomohly neocenitelné Ikea botníky. Rodina do nich ukládá čepice, šátky, šály a rukavice. Vše jsme doplnili zrcadlem z Ikea, jehož dekor se výborně hodil k vybranému dekoru lamina od truhláře.

Kuchyň bývá zpravidla prvním kusem nábytku, který se do nového domu objednává a jídelní stůl hned následuje. Když mě klienti oslovili, doplňovaly ho židle ze starého bytu. Vybrali jsme nové s číslem 911 z nabídky TONu v moření whitewash s šedým čalouněním, nad stůl pověsili noblesní šedý lustr s textilním stínidlem a na okno instalovali poloprůhlednou záclonku, která má bránit pohledům z blízké turistické stezky.

V současné chvíli jsou navrženy a zaměřeny dva dětské pokojíčky pro malé slečny a do konce června by mělo být hotovo. Holčičky se budou těšit z fialkové v kombinaci se světlým dřevem, šedou a bílou. Zeleně vymalovaná stěna bylo to první, co jim rodiče do pokojíčku vlastnoručně  pořídili. Ta byla zároveň mým jediným "omezením". 

Prostor jsme dekorovali vázami a polštářky z nabídky ateliéru a také obrazy blanenské výtvarnice Pavlíny Kuchařové. Zu Straková, dobrá víla z Rapotiny, zapůjčila na focení svoje kouzelné keramické andělky, koule a kachle. Těší mě, že se majitelce dekorace přinesené na focení tak líbily, že si většinu z nich ponechala, včetně soupravy s retro vzorem do kuchyně a zelených prostírek z mojí dílny. A na další nabídnuté kousky se chystá.