Dětský pokoj pro raubíře, Blansko

REALIZOVALI:

Výroba nábytku: FAIN Interiér, Blansko

Výmalba a tapety: Ondra Slouka

Fotografoval: Petr Novotný

Návrh a autorský dohled: Leona Fousková

2011

Přináším jednu povedenou realizaci dětského pokoje pro dvojčata, který je na světě sice již dva roky, ale podařilo se ho nafotit až letos na jaře. A to především kvůli knížce Průvodce bytového designéra, ve které je pokojík představen jako případová studie v kapitole Dětské pokoje. Ne že by nebyl po dvou letech k vyfocení, ale dohodnout termín a uklidit není zrovna jednoduchý úkol. A to je hlavní důvod, proč není většina mých realizací nafocena. Myslím, že mám skvělé téma pro novoroční předsevzetí! (Pokolikáté už?)

Realizaci dětského pokoje předcházelo velké plánování a utajení. Dva malí divočáci se narodili tři dny před Štědrým dnem, a tak je od té doby předvánoční čas v rodině ve znamení oslav. Právě přípravy na oslavu jejich sedmých narozenin posloužily jako záminka pro odstěhování obou kluků k babičce, a tak se pro ně mohlo relativně v klidu nachystat velké narozeninové překvapení i s pověstným baličákem ve dveřích.

Pokoj měl být hlavně funkční a akční, s minimem výrazných barev na velkých plochách tak, aby se neokoukal a klukům vydržel alespoň přes pubertu, a tak působí spíše jako studentský. Věk dětí prozrazují jen hračky a doplňky. Dvojčata si přála hlavně palandu, houpačku a boxovací pytel, maminka zóny pro aktivní odpočinek, spánek i přípravu do školy.

Dispozice byla od počátku dána – prostor za dveřmi hluboký 60 cm se nabízel pro umístění velké skříně, která zabírá většinu jedné stěny, a poskytuje dostatek úložného prostoru na oblečení i hračky. Objemné patrové lůžko je umístěno proti vstupu do pokoje a tvoří jeho dominantu. Pod okny jsou dva stoly oddělené pojízdným kontejnerem, vše tvoří souvislou linii. Kluci tak mají spoustu místa na psaní úkolů, ale i pro hry na počítači a skládání lega. Houpačka a boxovací pytel visí na trámu, který je podepřen dvěma sloupky, z nichž jeden slouží zároveň jako noha žebříku. Na patro se dá dostat po žebříku nebo po lezecké stěně – oblíbeném to cíli dětských návštěv.

Na nábytek jsem zvolila lamino v dekoru světlého dřeva s minimální kresbou a kombinaci dvou uni barev – šedé a šedomodré. Stěny pokoje jsou vymalovány na bílo, čímž vzniká prostor pro barevné doplňky. Výrazným akcentem je červená na houpačce. Bílé stěny jsou postupně doplňovány obrázky, které si kluci vytvářejí ve výtvarném kroužku.

Oba raubíři oceňují podle maminky hlavně palandu, která může být chvíli lodí, pak zase bunkrem nebo vesmírným korábem dle fantazie dětí. Mezi učením se rádi uvolní na houpačce nebo boxováním do pytle.