Jedu na dvojku

9. 6. 2014

Někdy je dvojka ta správná rychlost. A nejlepší je jezdit na kole! Na dvojku a třeba i ve dvojici!


Podivná teplá nezima letošního roku, málo lyžování, žádný sníh, hodně chřipek a nachlazení a jaro váhavé. Začátek roku byl prostě tak nějak těžký po všech stránkách. Bylo třeba zvolnit a uspořádat svoje věci. A na městském kole s proutěným košíkem jezdit hlavně na dvojku (ten estetický a romantický zázrak má jenom tři rychlosti). Trojka (nejrychlejší) je k použití jen na hladce asfaltované cyklostezce - pro tu trochu endorfinů, co jsou k radosti z jízdy taky třeba. A protože je takových cest jako šafránu, člověk si je musí náležitě užít, když už po nich jede.

Víte, ale ani ta dvojka není k zahození! Když zpomalíte a šlapete jen tak „na pohodu“, můžete si lépe vychutnat všechno kolem sebe. A vnímat věci, které při jízdě na trojku zůstávají nepovšimnuty. Třeba, že na naší cestě nejsme sami, byť se to tak někdy v slabé chvilce může jevit. A tak děkuji všem, kdo mě míjeli, jeli chvíli vedle mě nebo se mnou, i těm, kterým jsem ujela, nebo oni předjeli mě. Oceňuji i setkání s těmi, co o mě lehce drnkli pedálem. Protože i takoví nakonec posilují.

Nejvíc se ale raduji z příjemných setkání s jinými tvořivými lidmi, o která se chci s vámi podělit. Na posledním víkendovém výletě s mužem jsem byla unesena návštěvou Galerie z ruky.Jezdíme tam každý rok za dobrým uměním a na dobré kafe a těšíme se z pohostinnosti paní majitelky, brněnské herečky Stanislavy Macháčkové. Tentokrát jsme zavítali na výstavu malířky Evy Chmelové. Její plátna s přírodními motivy bych ráda viděla na stěnách mých klientů!

Velká nejen pracovní radost začala koncem loňského roku nečekaným setkáním s fotografkou Bárou Grünwaldovou. Od té doby se vzájemně inspirujeme. Ráda bych vás za Báru pozvala na dvě její výstavy fotografií. Ta první je od konce dubna instalována na zámku v Letovicích, ta druhá bude od 20. 6. 2014 v proslulé kavárně Era v Brně na Zemědělské ulici. Zbylá plátna z výstav budou na podzim vystavena v ateliéru, který snad koncem prázdnin dozná malé úpravy. A kromě pláten bude u mě v prodeji i Bářina novinka, taková třešnička do každého interiéru. Co to je, neprozradím, ale těšte se. Dozvíte se brzy na mých nebo Bářiných stránkách, jen co to designové tajemství spatří světlo světa!



K letošním narozeninám jsem si v krásnou slunnou neděli dala kromě milého posezení s rodinou ještě jeden nehmotný dárek, ze kterého se nakonec vyklubala i jedna velmi hmotná soška andělky. Ta teď zdobí „skalku“ u nás na balkoně a dělá společnost kachlu s andělem. Ale zpět od hmoty k idejím – nehmotným dárkem bylo inspirativní setkání se Zuzkou Strakovou, keramičkou z Lhoty Rapotiny, kam jsme si s Bárou jely vypůjčit objekty na focení. Tomu, kdo je připraven pochopit, že může žít opravdu tak, jak chce, doporučuji rezervovat si sobotu 14. 6. 2014, kdy se u Zuzky na statku koná Den otevřených dveříMůžete si povídat, ale i tvořit z keramické hlíny, pálit raku, vyřezávat věžičky..

Byla to Zuzka, kdo mě navedl na myšlenku navštívit nově otevřený statek Samsara na Klepačově nad Blanskem. Jela jsem tam nejen kvůli Zuzčiným kachlům a objektům, kterými je statek dekorován, ale také mě vzalo za srdce její vyprávění o průběhu spolupráce s majitelem statku, o myšlence, která celý projekt provázela a provázet bude. Více takových míst! My tam byli v sobotu a z atmosféry jsme měli takovou tu v dobrém slova smyslu husí kůži. Kdo chce vypnout, relaxovat a v neposlední řadě se též dobře najíst, neváhejte!  My jsme ochutnali kozí sýr z farmy v Šošůvce, byla to slast! A chystáme se na wellness.

Prostě, jak jsem začala, tak také svoje povídání ukončím - letos budu hodně relaxovat a pojedu na dvojku.

Nejnovější článek